Zdravie pŕs a prevencia pred ich ochoreniami
Tento článok pre teba napísala MUDr.Kateřina Fialová, PhD.
Mesiac Október (říjen) je venovaný zvýšeniu povedomia o nádorových ochoreniach pŕs po celom svete. Preto sme pre teba pripravili tento článok.
Rakovina prsu je v současné době nejčastěji diagnostikovanou rakovinou na světě a představuje tak významnou globální zdravotní výzvu. Nejnovější údaje o celosvětové zátěži rakovinou odhadují, že v roce 2020 došlo k 2,26 milionu případů rakoviny prsu a tato nemoc je celosvětově také hlavní příčinou úmrtí na rakovinu u žen a druhou nejčastější příčinou úmrtí u žen obecně (hned po onemocněních srdečně-cévních). Počet nových případů (vztažených na určité časové období) má velmi silnou souvislost s vývojem lidstva, přičemž se očekává nárůst případů v částech světa, které v současnosti procházejí ekonomickou transformací. Ačkoli je historicky rakovina prsu považována za onemocnění převážně rozvinutých zemí, více než polovina diagnóz rakoviny prsu a dvě třetiny úmrtí souvisejících s rakovinou prsu se v roce 2020 vyskytly v méně rozvinutých oblastech světa, kde je přežití mnohem méně příznivé. Za rozdíly v celosvětové míře přežití stojí řada faktorů, zejména však zpoždění ve stanovení diagnózy (dané mimo jiné i informovaností a prevencí) a nedostatečného přístupu k účinné léčbě.
Toto onemocnění se velmi vyjímečně vyskytuje před 20. rokem života, jeho výskyt začíná mírně stoupat po 30. roce věku a zřetelně po 45. roce věku (tedy ve skupině perimenopauzálních žen)
Na základě molekulárních a histologických nálezů lze nádory prsu rozdělit do tří skupin podle toho, který hormonální receptor tvoří nádorové buňky:
karcinomy, které mají estrogenový (ER+) nebo progesteronový receptor (PR+)
karcinomy, které mají lidský epidermální receptor 2 (HER2+)
a tzv. trojitě negativní karcinomy prsu
RIZIKOVÉ FAKTORY
Rozdíly ve výskytu karcinomu prsu je třeba posuzovat v kontextu známých rizikových faktorů tohoto onemocnění. Tím nejdůležitějším rizikovým faktorem je VĚK. Ve Spojeném království se například více než třetina případů rakoviny prsu vyskytuje u žen starších 70 let a méně než jedna z pěti žen je postižena ve věku do 50 let. Naproti tomu v méně rozvinutých zemích se více než polovina rakoviny prsu vyskytuje u žen mladších 50 let. Hlavním důvodem nižšího průměrného věku v době diagnózy v méně rozvinutých zemích je mladší populace a o deset let kratší délka života. Spolu s ekonomickým rozvojem v těchto regionech se však očekává nárůst výskytu rakoviny prsu i zde.
Další významné rizikové faktory lze rozdělit na REPRODUKČNÍ a NEREPRODUKČNÍ faktory, které jsou všechny ovlivněny ekonomickým vývojem. Riziko rakoviny prsu se zvyšuje s mladším věkem, kdy dívka začne menstruovat (tzv. věk menarche), naopak zase vyšším věkem v menopauze, s méně dětmi a menším dobou kojení. Vyšší úroveň lidského vývoje má tendenci snižovat průměrný věk v období menarche zvyšováním nutričního stavu, resp. množství tuku (což je klíč určující věk nástupu menarché) a také větší expozicí estrogenům z vnějšího prostředí.
Mezi nereprodukční rizikové faktory patří zejména obezita (v důsledku hyperestrinismu, zde nacházíme zdvojnásobení rizika rakoviny prsu u žen po menopauze), s nadváhou a zvýšenou konzumaci alkoholu. Přibližně 5–10 % karcinomů prsu má základní genetickou nebo dědičnou příčinu, jako jsou mutace genů BRCA1 nebo BRCA2 (z anglického breast cancer genes), jsou v našich buňkách zodpovědné za opravu genetické informace. Pokud nefungují správně (jsou mutované), hromadí se v buňkách daného jedince „chyby“, které mohou vést ke vzniku nádoru obecně. Dalším velmi významným nereprodukčním faktorem, u něhož byla prokázána souvislost s výskytem karcinomu prsu je složení střevního mikrobiomu. Existuje souvislost mezi specifickými bakteriemi, stavem estrogenových recptorů a prognózou karcinomu prsu.
Vyšší riziko mají také ženy s rodinou anamnézou malignity (prsu, střeva, endometria, vaječníku, ale i jiné) a ženy ze západní populace. V posledních letech narůstá na významu také expozice exogenním estrogenům.
Mezi ochranné faktory řadíme těhotenství končící porodem před 20. rokem věku (což je v západní civilizaci spíše velká výjimka), kojení trvající více než 1 tok a fyzická aktivita v dětství (která zase souvisí s oddálením menarche).
ZAHÁJENÍ A KONEC OVARIÁLNÍ AKTIVITY
Menarché a menopauza označují zahájení a konec ovariální aktivity (aktivity vaječníků) a další hormonální aktivity, která s ní souvisí, a ovlivňují tak riziko rakoviny prsu. Během reprodukčního věku (zhruba v době mezi menarché a menopauzou) produkuje vaječník steroidní hormony, které přímo ovlivňují vývoj a funkci prsu. Každým cyklem, těhotenstvím, kojením se struktura žlázy mění. Je známo, že časná menarché a pozdní menopauza riziko vzniku rakoviny prsu zvyšují. Pozdní menopauza je slabě spojena s rokem narození ženy, její plodností, BMI a konzumací alkoholu, ale nejsilnější pozorovaná souvislost je s kouřením.
KLINICKÉ PROJEVY A MOŽNOSTI SAMOVYŠETŘENÍ
Většina onemocnění probíhá nějakou dobu bez příznaků. Hranice, při které je možno nádor nahmatat samotnou pacientkou se pohybuje mezi 10 a 20 mm. Někdy může být přítomno vtažení kůže a/nebo bradavky, event. výtok z bradavky (jen u asi 3% případů karcinomu) nebo bolestivost (10% případů). V extrémních případech se může objevit makroskopicky zjevná porucha kontury prsu, krvácení nebo vznik vředu. Někdy bývají zvětšené uzliny v podpaží, zřídka však jako časný příznak onemocnění.
V rámci samovyšetření by se mělo postupovat takto:
Vyšetřovat 1x měsíčně, ideálně po skončení menstruace a před ovulací.
a) vyšetřovat POHLEDEM a zhodnotit
· CELKOVÝ VZHLED před zrcadlem - nejprve s rukama svěšenýma dolů a pak nahoru.
· DETAILY - tvar prsu a bradavky, velikost, výtok z bradavky a chararkter kůže
b) vyšetřovat POHMATEM
Vyšetřujeme třemi prsty, krouživými pohyby, nejprve povrchově, potom do hloubky. Důležité je vyšetřovat i směrem do podpaží a nahoru ke klíční kosti. Levá ruka je na vyšetření vpravo, pravá na vyšetření vlevo. Mléčná žláza se během cyklu mění, samovyšetření je tedy nejlépe směrovat až po skončení menstruace (pokud není cyklus, tak kdykoliv) a provádět jej pravidelně, aby se žena dobře znala a lépe tak také rozpoznala případnou změnu. Mléčná žláza se pohmatově podobá pytlíčku naplněnému mléčnou rýží - hmatat tedy něco jako zrnka rýže pod povrchem je normální. Kost jde poznat tak, že je tvrdá a nepohyblivá, svalovina je pohyblivá a stahuje se při pohybu. Ne každá změna v "rýži" hned nutně znamená rakovinu. Pokud si nejste jistá, požádejte o vyšetření od partnera (zná většinou Vaše prsa taky dobře) a pomoc nebo radu svého lékaře!
SCREENING – MAMMOGRAFIE A ULTRAZVUK
Preventivní vyšetření ženám ve věkové skupině do 40ti let pojišťovny standardně nehradí, vyšetření ve screeningových centrech si tedy musí zaplatit. Některé pojišťovny v rámci bonusových programů tato vyšetření částečně či úplně proplácí, informujte se na stránkách Vaší zdravotní pojišťovny.
Ženy do 40 let jsou v první fázi vyšetřovány ultrazvukem. Cena ultrazvukového vyšetření se může v jednotlivých centrech lišit, většinou je kolem 500 Kč.
V roce 2003 byl v ČR zahájen mammografický screening. Na mamografické vyšetření má právo každá žena od 45. roku do konce života. Vyšetření se provádí jednou za dva roky a je plně hrazeno pojišťovnou. V případě nejasného nálezu je možné doplnit ultrazvukové vyšetření. Na vyšetření Vám vystaví žádanku Váš praktický lékař nebo gynekolog.
PREVENCE
Primární prevence může znamenat pro každou ženu něco maličko jinak, ale všeobecně jde v rámci životního stylu a návyků zejména o:
I) kvalitní VÝŽIVU (včetně mikrovýživy), případně personalizovanou suplementaci Strava a potraviny jako příčina rozvoje onkologického onemocnění stojí podle výzkumů až za 30% případů. Mezi dva klíčové faktory v tomto procesu patří oxidace a zánět, které jsou do jisté míry fyziologickou součástí metabolismu, ale moc důležité je tady zase slovo míra. Výživa u onkologicky nemocných je specifická disciplína, ale v rámci všeobecné prevence řekněme, že strava by měla být co nejvíce přirozená (tedy co nejméně průmyslově zpracovaná), výživná, sezónní a protizánětlivá, s dostatkem vlákniny.
II) podporu DETOXIFIKAČNÍCH MECHANISMŮ
A zde to neznamená jíst a pít cokoliv a pak se hlava nehlava vrhnout do týdenního půstu o celerové šťávě nebo instantním detoxifikačním prášku. Zde myslím pravidelnou a preventivní podporu a péči o naše detoxifikační orgány, zejména o cytochromové cesty P450 - STAČÍ MÍT TEDY KŮŽI, JÁTRA, LYMFU, LEDVINY...a o ně se starat.
III) zaměření se na PSYCHICKÝ a EMOČNÍ stav!!!
Což není žádné „ezo“. Emoce jsou skutečné neurobiochemické děje v těle a filozofie mind-body connection je stará jako medicína sama. U žen je toto propojení ještě citlivější, ženy somatizují mnohem snadněji. Možná i proto, že u žen také mnohem častěji nacházíme zvyk "zatnout zuby a zabrat". Jenže ženské tělo nejede na kontinuální přísun testosteronu (a energie a výkonu) a tak tento zvyk nemá moc šanci na dlouhodobý úspěch. Ženy zvyklé podávat výkony mají silně vyjádřeny emoce selhání a to v překladu znamená neurobiochemickou reakci v těle, která vede (mimojiné) ke zvyšování kortizolu, snižování citlivosti inzulinu a tak ke snížení imunity. Do života tedy uveďte více emocí a spontaneity.
IV) PŘIROZENÝ POHYB
Strnulost schouleného těla před počítačem, skloněný krk a útisk štítné žlázy, stažené pánevní dno 8 hodin každý den zdraví rozhodně nepřidává. Vše se propisuje do uvolnění/napětí svalů a vedení fasciemi, dýchání se stává mělčí, nastává chronicky nižší saturace kyslíkem, rozvíjí se změna metabolismu, od určitého stavu již nevratná. Vždyť se zamyslete, kolikrát máme třeba jen samotné ruce během dne zdvižené nahoru - a to vše souvisí s lymfatickou drenáží horní poloviny těla a tím také rizikem karcinomu prsu.
V) PRÁCE SE STRESEM
Stres má několik podob a může být i zdravý, ale pokud jde o stres typu "permanentní podprahové napětí", o zdraví prospěšnosti nelze hovořit. S tímto stresem se mění řada struktur v těle, držení těla, napětí čelistních kloubů a mimických svalů, pánevního dna...Naučte se se stresem tančit, třeba tím, že budete více v těle a méně v hlavě (mimochodem samotný tanec je pro ženy skvělou pohybovou aktivitou!).
VI) SPÁNEK
Spánek tvoří třetinu našeho života, nepodceňujte jeho sílu! Kvalita spánku je řízena dvěma systémy - homeostatickým a cirkadiánním. A oba systémy můžeme vědomě ovlivňovat - přirozeným pohybem, množstvím a načasováním kofeinu, respektováním cyklů světla a tmy, pobytem na přirozeném světle. Jednoduché a geniální! A vysoce efektivní, bohužel však dnes hodně podceňované…
A na závěr jedna rada k nezaplacení - buďte více uvolnění a popusťte uzdu emocím, i těm, které ženy často vnímají jako jim nedůstojné - jako například vztek! Protože i emoce, které nestrávíme a "dusíme" v sobě, se propisují do fyziologie a patologie těla...
Citace:
https://doi.org/10.1259/bjr.2021103
https://doi.org/10.1016%2FS1470-2045(12)70425-4
https://doi.org/10.1016/j.intimp.2020.106535