top of page

Predčasný pôrod a jeho príčiny

Tento článok pre Teba pripravila MUDr.Kateřina Fialová, Phd.


Mít předčasně narozené miminko je zkušenost, na kterou Vás nic dopředu nemůže připravit. Většina žen do toho padne tzv. rovnou po hlavě a ještě nějakou dobu není schopna uvěřit, že se to opravdu stalo. Pro nervovou soustavu je to obrovský šok. Uvnitř cítíte neskutečnou lásku, ale i strach zároveň, naději i zklamání, touhu i zoufalství…přijdou i pocity viny a výčitky. Neohlášeny a nezvány přijdou a vkradou se do mysli. Přijde strach, úzkost, obavy. Přijdou otázky „Proč se to stalo? Proč zrovna já? Proč jsem nedonosila svoje miminko až do konce? Co bude dál?“. Pohledy zpět a pohledy vpřed, které s sebou v závěsu táhnou další strach, úzkost, beznaděj… Ale je to součást procesu a je to v pořádku to prožít. Místo boje s nedostatkem spánku, hormonální bouří, uspáváním a bolením bříška svádí maminky úplně jiné bojovky. Boje o každý dech, o každý gram, o každý nový den… A i to je součást procesu a svým vlastním způsobem v pořádku. Každé neštěstí a těžká chvíle v sobě nesou zárodek mnohem vyššího dobra a vykřeše to z vás mnohem silnější já. A pokud se nevzdáte, nemůžete prohrát! “


Fyziologické těhotenství trvá 38-42 týdnů, tedy 9 kalendářních nebo 10 lunárních měsíců. Dělí se na tři tříměsíční období, zvaná trimestry. Jako čtvrtý trimestr je někdy označováno období prvních tří měsíců po porodu. Viděli jste totiž někdy hříbátko nebo telátko? Tito “novorozenci” mohou chodit a dokonce i utíkat hned první dny života. Vlastně musí umět utíkat, protože na tom závisí jejich přežití.


Lidští novorozenci se, i jsou-li donošení, rodí svým způsobem nezralí. Musí, aby se vůbec jejich hlavička anatomickými rozměry pánevního kanálu mohla dostat ven. Mají sice několik schopností, které dokazují, že jsou na tento svět připraveni, ale přesto jsou i tak první tři měsíce tak trochu "nezralí" a kdyby to bylo možné, tak se vrátí zpátky k mámě do bříška. No a co teprve jsou-li skutečně předčasně narození?


Narodí-li se miminko před ukončeným 37. gestačním týdnem (tedy do 259 dnů od poslední menstruace nebo 245 dnů od oplodnění), je porod považován za předčasný. Říká se, že předčasný porod je nemoc jako každá jiná. A také se říká, že má mnoho podob - od mírné, plné naděje, až po tu plnou smutku, slz a nikdy nezodpovězených otázek. Čím je těhotenství kratší, tím jsou rizika samozřejmě vetší.


Každý týden v děloze má svůj smysl. Koncem prvního měsíce bije srdíčko. Jeho kmitání vidí v šedých odstínech ultrazvukového obrazu naprosto jasně i laik. Začíná se formovat hlava a jsou patrné zárodky končetin. Okolo osmého týdne má zárodek všechny vnitřní orgány na svém místě a postupně se začínají vyvíjet. Na konci prvního trimestru, tedy cca od 12. týdne je plod asi 7 cm dlouhý a jeho tělíčko kompletní, nyní začíná především fáze růstu a zrání. Do 20. týdne ucítí maminka první pohyby. Okolo 28. týdne váží miminko cca 900 g a plíce dosahují určitého, zatím však mírného stupně zralosti. Koncem 34. týdne má miminko kolem 2 kg a plíce jsou už většinou zralé. Ve 40. týdnu je dítě plně připraveno na život venku, i když bude ještě dlouho závislé na matce a její péči.

Nezralost miminka označujeme podle týdne těhotenství, v kterém přišlo na svět. Vyjadřuje se tím zároveň také to, jak moc jsou jednotlivé orgány nezralé.


Zralost dítěte se dělí podle dosaženého gestačního týdne na:

- extrémní nezralost: pod 28. týden těhotenství

- těžkou nezralost: 28.–30. týden těhotenství

- střední nezralost: 31.–33. týden těhotenství

- lehkou nezralost: 34.–36. týden těhotenství

Nezralost se projevuje v podstatě na všech orgánech těla. Vše souvisí se vším. Jsou nezralé plíce, ale i mozek, srdce, ledviny, tvorba krve, trávení, kůže, imunita, zrak, sluch, termoregulace…


HRANICE VIABILITY NEBOLI ŽIVOTASCHOPNOSTI

Hranice životaschopnosti plodu je v různých státech světa stanovena na jiný gestační týden. V České republice byla v roce 1994 legislativně snížena hranice životaschopnosti na porodní hmotnost 500 g nebo ukončený 24. týden těhotenství, přičemž i menší děti, pokud se narodí v dobrém stavu, nejsou zcela bez šance. A navíc ne vždy se podaří určit přesnou délku těhotenství. Z těchto důvodů se mnohdy poskytuje intenzivní péče i novorozencům narozeným před hranicí viability, ve 22.–23. týdnu. Miminko již ve 23. týdnu těhotenství má všechny části těla vytvořeny, jsou pouze menší a jejich funkce je nedokonalá, nevyzrálá. Na dozrání potřebují čas, spoustu trpělivosti a v mnoha případech i léčebné pomoci. V současné době v ČR přežije bez závažného postižení více než 50 % novorozenců narozených ve 23.–24. týdnu těhotenství.


Anatomická hranice daná vývojem orgánů důležitých pro přežití, především plic, se dnes pohybuje kolem 22. týdne těhotenství. Prognóza živě narozených dětí v období mezi 22. až 24. týdnem je i při současném potenciálu medicíny stále nejistá a dětem se dnes poskytuje aktivní péče v individuálních případech, tedy na přání rodičů, nebo při zjištění překvapivě lepšího funkčního či somatického stavu miminka bezprostředně po porodu. I v této tzv. šedé zóně počty přežívajících dětí bez závažného poškození stoupají a ukazuje se, že výsledky jsou ještě lepší, pokud se volí aktivní přístup, který zahrnuje antenatální (před narozením) podání steroidů a šetrná, ale účinná stabilizace dítěte po porodu“ říká prof. MUDr. Richard Plavka, Csc., primář perinatologického centra na Gynekologicko-porodnické klinice 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.


Každé desáté miminko přijde na svět jako nedonošené, v České republice je to zhruba každé dvanácté. Důvodem narůstajícího počtu předčasných porodů je (mimo jiné) i to, že narůstá počet dětí narozených po umělém oplodnění, počet dětí z vícečetných porodů a také se zvyšuje průměrný věk matek. Za posledních dvacet let se však šance předčasně narozených dětí na přežití znásobily.


Díky obrovskému pokroku v péči o nedonošené děti v posledních desetiletích se daří zachraňovat čím dál více extrémně nezralých novorozenců. Problémem západní medicíny přestala být úmrtnost nezralých novorozenců, současná neonatologie se zaměřuje zejména na snížení morbidity, cílem je přežití bez závažného postižení a zlepšení kvality života přeživších nezralých novorozenců. Nejvíce komplikací a také nejvyšší riziko vzniku závažného postižení mají novorozenci narození okolo hranice životaschopnosti.


Česká neonatologie má ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi nadprůměrné výsledky neonatologické péče. Jedním z důvodů je velmi dobře zorganizovaný třístupňový systém péče, který byl ustanoven v 90. letech minulého století. Jeho základem je transport všech rizikových těhotných na pracoviště vyššího typu (tzv. transport „in utero“ – s dítětem v děloze). Díky tomu se více než 90 % nezralých novorozenců narodí přímo na pracovišti, které má s péčí o předčasně narozené děti dostatek zkušeností. Toto opatření významně zvyšuje šanci nezralého dítěte na přežití bez závažného postižení.


PŘÍČINY PŘEDČASNÉHO PORODU


Předčasný porod nastává buď na základě projevů postupujícího porodu, anebo bez ohledu na projevy porodu. Až 3/4 předčasných porodů začíná SPONTÁNNĚ. Mezi tyto projevy patří:


- kontrakce dělohy

- zkracování děložního hrdla

- odtok plodové vody.

Čtvrtina předčasných porodů je tzv. INDIKOVÁNA LÉKAŘEM, tedy bez ohledu na projevy postupujícího porodu. Důvody, které mohou vést k této situaci, jsou např.:

- preeklampsie

- jiné vážné zdravotní důvody matky

- špatný stav plodu podle monitoru.


Rozeznat včas známky blížícího se předčasného porodu bývá někdy složité. Platí pravidlo – čím dříve se riziko předčasného porodu odhalí, tím je větší šance jej oddálit. Dnes již existuje mnoho způsobů, jak zachytit těhotenské komplikace, které by mohly vést k předčasnému porodu. Lékaři mají také mnoho možností, jak předčasný porod oddálit, nepovede se to však vždy.

Každé těhotenství je jiné a konkrétní příčiny, které k předčasnému porodu vedou, se většinou nepodaří odhalit. Mezi nejčastější jevy vedoucí k předčasnému porodu patří:


- zánět nebo infekce bez zjištěné příčiny

- zkracování děložního hrdla

- únik nebo ztráta plodové vody

- preeklampsie

- špatný stav plodu

- komplikace vícečetných těhotenství


Díky výzkumům se už dnes ví, že problémy, které vedou ke komplikacím v těhotenství, vznikají ve většině případů na úplném počátku těhotenství. Už v prvním týdnu po početí vzniká problém, který se v průběhu času stane tak velkým, že dojde k projevům – komplikacím –, které těhotnou ženu přivedou do porodnice často mnoho týdnů před plánovaným termínem porodu. Lékaři se vždy snaží porod oddálit, jak je to jen možné, někdy však projevy přijdou náhle, bez varování.


RIZIKOVOST těhotenství je v prenatální péči možné posoudit již od prvního trimestru. Základ tohoto posouzení tvoří dobře odebraná anamnéza, biochemické vyšetření krve, klinické vyšetření pacientky a ultrazvuk. Z pohledu rizikovosti rozeznáváme 3 skupiny těhotných – s nízkým, středním a vysokým rizikem. Do NÍZKORIZIKOVÉ skupiny patří zdravé ženy bez rizikových údajů v anamnéze a abnormálního nálezu při vyšetření. STŘEDNĚ RIZIKOVOU skupinu tvoří ty s anamnézou zatíženou rizikovými faktory, kde jejich laboratorní a klinické výsledky vyšetření jsou ale normální. Jako VYSOCE RIZIKOVÉ jsou definovány pacientky s rizikovou anamnézou a současně patologickými hodnotami laboratorních testů či abnormálním klinickým nálezem.


Jednou z možností odhalení rizika předčasného porodu je také stanovení fetálního fibronektinu z poševního sekretu mezi 20.–28. týdnem těhotenství. Tato metoda ale není v současné době zavedena do běžné klinické praxe a je prováděná pouze na několika málo specializovaných pracovištích.



KOMPLIKACE SOUVISEJÍCÍ S NEZRALOSTÍ


Podle gestačního stáří (neboli délky těhotenství) dělíme nezralé novorozence na několik kategorií. Nejpočetnější je skupina LEHCE NEZRALÝCH novorozenců (narozeni v 34.–36. týdnu těhotenství), ročně se jich narodí přibližně 6 000. STŘEDNĚ NEZRALÝCH novorozenců (narozených v 32.–33. týdnu těhotenství) se ročně narodí přibližně 1 100. TĚŽCE NEZRALÝCH novorozenců (narozených v 28.–31. týdnu těhotenství) se ročně narodí cca 850 a nejméně je EXTRÉMNĚ NEZRALÝCH novorozenců (narozených před 28. týdnem těhotenství), těch se v České republice narodí zhruba 400 za rok.

Mezi gestačním stářím novorozence a riziky panuje nepřímá úměra - čím méně zralé se dítě narodí, tím vyšší je šance, že u něj dojde k rozvoji závažných problémů spojených s nezralostí. Dalším důležitým kritériem souvisejícím s rizikem možných komplikací je PORODNÍ HMOTNOST a DŮVOD, pro který přišlo miminko na svět dříve.


Mezi nejčastější problémy nezralých novorozenců v prvních hodinách života patří porucha dýchání a oběhu. S klesajícím týdnem těhotenství je více pravděpodobné, že se vyskytne SYNDROM DECHOVÉ TÍSNĚ, tzv. RDS. RDS trpí 100 % extrémně nezralých novorozenců, 80 % těžce nezralých, 46 % středně nezralých a do 10 % lehce nezralých novorozenců. RDS je způsoben nezralostí plicní tkáně a nedostatečnou vlastní produkcí surfaktantu – látky důležité pro stabilitu plicních sklípků. Děti mají zrychlené a ztížené dýchání a často tak vyžadují nějaký způsob ventilační podpory a léčbu kyslíkem. Pokud je problém větší, je nutno jim surfaktant do plic dodat uměle.

S poruchou dýchání mohou souviset i problémy s krevním tlakem, které je někdy nutné řešit doplněním tekutin či přímo léky. V prvním týdnu života se u dětí, které nejsou napojené na řízenou ventilaci, mohou začít objevovat apnoické pauzy – zástavy dechu. Dechové centrum předčasně narozených dětí je ještě nevyzrálé, a proto může být jejich dechová aktivita nepravidelná nebo se nadechnout zcela zapomenou. Těm nejmenším dětem se dávají léky stimulující dechové centrum již po porodu preventivně. Ty větší je dostávají až při potížích. Mezi další komplikace související s předčasným porodem řadíme také krvácení do mozku, nekrotizující enterokolitidy, bronchopulmonální dysplazie a retinopatie.

V péči o novorozence dosahují lékaři v ČR špičkových výsledků i díky třístupňové organizaci péče zavedené začátkem devadesátých let. Výsledky jsou plně srovnatelné s výsledky států, které se v péči o novorozence řadí mezi světovou špičku (Švédsko, Japonsko, Kanada) a v případě některých ukazatelů (bronchopulmonální dysplazie a retinopatie) jsou dokonce lepší.

82 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page