top of page

Cyklické konverzace - Katy Miroš Baniari


Nové období, nový koncept. Vyzpovídám za Vás ženy, známé, neznámé, ale hlavně cyklické. Pojďme se vzájemně podpořit. Vždy moc pomůže slyšet, že někdo je v toto období takový nebo makový - hlavně ale jako já! :) První díl, no komu jinému by měl patřit, než Katy, která mi během krokyingu odpověděla na otázky. Jaká byla její cesta? Měla někdy nějaké potíže? Co pohyb a strava? Co ta naše společnost, jak můžeme udělat změnu? Rozhovor byl dlouhý a můžete se ještě tento měsíc těšit na druhý díl. Ať slouží!


Ahoj Katy, prozraď nám, kde se právě v životě nacházíš? Jak se cítíš?

Právě čtyři měsíce po porodu. Cítím se velice dobře, jsem až mile překvapená, že se takto dobře cítím. Menstruaci stále nemám, kojím plně. Cítím, že tělo má velmi rychle sílu zpět. Jsem velmi opatrná, velice jsem ctila 6N a první tři měsíce. Měla jsem opravdu tu vnitřní zimu, kdy jsem si až ke konci třetího měsíce dovolila se hýbat i mimo procházky. Chodila jsem ven velmi brzo po porodu, byla to taková moje mentální očista. Cítím, že se mi teď víc vrací energie, jakoby nastávalo jaro. Tím, že mám to období dost sesynchronizované s obdobím, které je venku, cítím, že se dost orientuji podle toho. Myslela jsem si, že to bude po týdnech, ale není to tak. Nejsem ani monofázická, cítím změnu co pár dní, tak se tomu přizpůsobuji. Oddychuji více, nebo se zaměřuji více na regeneraci, takže i když nejsem cyklická, tak se snažím respektovat roční období a jeho dopad na tělo. Zároveň se snažím se o sebe starat. Vnímám, že se to tělíčko neustále mění. Občas léto, občas zima. Asi kvůli tomu se cítím tak dobře, to mě naučila cykličnost – jsou dny, kdy potřebuji oddychovat a jsou dny, kdy potřebuji máknout – využívám to dodnes. Je to za mě skvělý nástroj, jak s tím pracovat.


Vraťme se na začátek. Měla jsi někdy s cyklem nějaké potíže? Jak jsi to vyřešila?

První rok jsem měla ukázkový cyklus, menstruace přesně na den, pomalu na hodinu. Poté jsem odešla na intr, tam jsem měla nepravidelné cykly, dlouhé i dva měsíce. Chvíli jsme to s mamkou řešily přes bylinky a Gynex, který tehdy frčel. Jedla jsem ho dlouho a spravilo se to, ale s informacemi, které dnes mám si nemyslím, že to bylo potřeba. Cyklus se mi vyvíjel. V období maturity jsem cyklus na půl roku ztratila. Šla jsem i na vyvolávačku – byla to první návštěva gynekologie, bylo to takové vtipné. Myslím, že se mi potom spustila, mám to už v mlze. Nic jiného jsem do těhotenství nezažívala, kromě nekomfortu první den, to je jasné.


Od kdy jsi začala klást důraz na žití cyklu v praxi? Co to vyvolalo?

Začalo to praxí, kterou dělám. Jak říkám, přišla jsem k cykličnosti trochu jako slepé kuře k zrnu, protože jsem nějaké problémy neřešila. Chystala jsem si práci, tak jsem se tomu začala věnovat a zjištovat si více. Zhruba 3,5 roku zpátky, tam jsem to začala brát vážně. Fyzicky jsem věděla, měla jsem to natrackované. Emočně to šlo ruku v ruce, postupně jsem si všímala, jak se jednotlivé fáze opravdu mění a fascinovalo mě to.


V kterém období se tedy cítíš nejlépe a proč?

Podzim, a je to právě pro ten oddych a bytí sama se sebou. To stáhnutí se z reality. Cítím, že mi ta hlava víc pracuje a jsem radši stáhlá uvnitř a ne venku, tak proto. Mám pocit, že v tomto období jsem se vždy posunula osobně nejvíc. Jiné období jsem tu pro ostatní, v toto období jsem tu pro sebe. Z toho důvodu prostě preferuju určitě podzim.


Na co nejvíce kladeš během svého cyklu důraz?

Největší důraz kladu na vnímání se v dané fázi. Neexistuje, aby každý cyklus byl stejný. Snažíme se si dělat systém a ten opakovat. Ale cykličnost, ten ženský systém, je dneska tak a zítra jinak, je to flexibilní. Je to o tom nemít kontrolu. Vnímám, co potřebuju v každé fázi. Když jaro mluví zastav a zpomal, tak to udělám, a ne že teď jedu naplno, protože je to jaro a tak to má být. Můžu máknout i v podzimu, ale v jiném režimu. Zapnu se do kreativity, detailů, nemusím budovat ale dokončovat. Což je velmi důležité. To je za mě zásadní.


Pociťuješ i emoční změny při svém cyklu? Kdy je ti nejhůř a kdy nejlíp?

Tím, že jsem si víc vědomá, že se měním, nejsou tam velké výkyvy. Myslím si, že je dokážu dost zpracovat. Není to cykličností, ale že jsem se naučila hodně věcí komunikovat. Pracuji s hodně mentory a kouči, s Honzou vedeme veliké rozhovory, je skvělé s ním vše probrat. Dokážu přijít a říci: ,,Hele, toto se teď ve mně děje, ale nedokážu s tím teď něco udělat." Tam jsem, ale neřekla bych že někde je hůř a někde líp.


Stravuješ se jinak v určité části cyklu?

Jsem odpůrce, aby se v každé fázi cyklu stravovalo jinak, vytváří to dogma a není to praktické. Vnímám teplou či chladnou stravu. V podzimním a zimním období si vařené a pečené tělo žádá víc. Více se dívám na to, jaký poměr makroživin v jídle mám. Když mám na něco chuť, respektuju to, ale hlídám si bílkoviny a tuky. Přistupuju funkčně, tělo potřebuje pokaždé jinou energii. Dávám si pozor abych ve folikulární fázi jedla dost, doplnila živiny, a nezapomínala na jídlo. Hledím na to, aby nebyl velký hlad, výkyvy hladiny cukru, také abych nalačno nepila kávu. Snažím se dbát na to, abych měla všechny makroživiny. Taky se snažím si v premenstruační fázi nevyhazovat cukr nahoru.


Co pohyb, jak k němu přistupuješ?

Nedržím se pravidel, že mám v každé fázi to, či ono, ač je to relevantní. Držím se toho, jak se cítím. Jsou cykly, kdy při menstruaci cvičím a jsou menstruace, kdy si prostě nezacvičím. I v premenstruačním období jsou dny, kdy oddychuju, sauna, masáže, regenerace.. A jsou dny, kdy to potřebuju ze sebe dostat a cvičím. Ten pohyb mi dost pomáhá. Ptám se sama sebe, zda je to k psychické pohodě, či zda chci něco změnit fyzicky. Vím, jak tělo metabolizuje, vím že v premenstruační fázi dělat těžké váhy je zbytečné. Nemá to efekt, efekt má jiný pohyb. To si checkuju. Zda je potřeba pohybu na úrovni psychické či fyzické. Chci tělo vyživit pohybem, ne mu ublížit. Vnitřní mrcha do toho dokáže kecat, že jste líné, je třeba to mít zpracované. Na to bacha.


Takže tvůj životní styl opravdu stojí na cykličnosti?

Určitě! To, jak žiju a pracuju - jak to mám nastavené – to stojí na tom, že jsem cyklická. Vědomě jsem si to vybrala. Začala jsem se zajímat, jak tělo všeobecně funguje. Když jsem viděla, jaké hodnoty mám já, a jaké nároky má tento svět, ve kterém žijeme, ať už zaměstnání nebo určité typy práce, řekla jsem si, že takto žít nechci. Najdu jinou cestu. To vše se odráží na mém cyklu. Mám prostor si oddychnout, mám prostor na sobě pracovat, jít si zacvičit, na masáž. Pak jsou hodiny, kdy pracuji a nikdo to nevidí. Dokážu se podnikáním i zničit, ale už si jsem toho vědomá, kdy mohu zabrat a kdy ne. I já sedím u práce klidně 12 hodin. Chtěla jsem mít tělo co nejzdravější, nechtěla jsem si ho zruinovat tak brzy, jako většina naší společnosti. Určitě to má vliv a věřím, že v pozitivním smyslu. Taky se snažím eliminovat kofein a práci v noci.


Je něco, co bys změnila při přístupu společnosti k cyklu, či menstruaci?

Nejsem člověk, co by se snažil změnit společnost, ale za mě prostě doopravdy začněte sebou.. Tam začíná ta změna. Vím, co udělalo u mě, že u nás doma nebyla menstruace tabu. Byla to normální součást života, nikdy jsem od rodičů nepocítila něco nepříjemného. Něco, co by mě dělalo méněcennou, což hodně žen má. Na základě toho já o tom dokážu mluvit a mít k tomu dobrý vztah. Takže za mě začněte sebou, čeká vás generace, kterou vychováte. Můžete už teď mít kamarádky/sestřenice, které na to mají jiný pohled a můžou mít dcery, ale i syny. Jak se ti muži na to začnou dívat, je velice zásadní. Změna přichází z nás.



Děkujeme Katy za inspiraci, pokračování příště! :) V druhém díle se dozvíme o péči o sebe v menstruačním období, co bude učit o těle svoji dcerušku a jak zvládá náročné dny. Budeme se těšit na jakoukoli zpětnou vazbu :)


153 zobrazení2 komentáře

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

2 Comments


Marti, není zač! Sama si odnáším podobné a moc mi to pomohlo od Katy slyšet. Nejradši bychom daly systém úplně všemu a u toho zapomínáme na sebe a svůj pocit, že? V druhém díle, za dva týdny, se budeme hodně věnovat právě podzimu a zimě. Změnilo mi to pohled na mnohé! 🙂

Like

Térka ďakujem krásne za tento článok. Katy sa nás stále niečo pýta, zaujíma sa o nás, no aktuálne nemá toľko času zdieľať s nami práve to svoje. Je to pre mňa veľmi inšpiratívne. Nie je jednoduché vzdať sa kontroly nad každou fázou, sme zvyknuté systematizovať a vyčítať si, ak sa niečo vymyká zaužívaným spôsobom. Či už čo sa týka pohybu, stravy, práce... Z tohto rozhovoru si beriem to, čo som práve potrebovala počuť - pustiť kontrolu, nevyčítať si, vnímať sa a dôverovať si, že ja sama najlepšie viem, čo aktuálne potrebujem :) Teším sa na pokračovanie!

Like
bottom of page